Nejvyšší správní soud ČR v rozhodnutí se sp. zn. 2 As 103/2023 ze dne 26. března 2024 posuzoval, které způsoby doložení vzniku zastoupení jsou ve správním řízení akceptovatelné. Žalobce (osoba, proti které bylo vedeno řízení ve věci dopravního přestupku) poslal krajskému úřadu (žalované) podání skrze datovou schránku, kde označil svého zmocněnce pro správní řízení. Zmocnění nebylo podáno na samostatné listině a neobsahovalo akceptační doložku, tedy podpis zmocněnce, že se zmocněním souhlasí. To ale krajský úřad požadoval a vyzval žalobce k doplnění podání. Když žalobce nevyhověl, tak žalovaná doručovala pouze žalobci.
Žalobce se u krajského soudu domáhal zrušení rozhodnutí žalované právě z výše uvedených tvrzených procesních pochybení.
Krajský soud návrhu vyhověl. Dospěl k závěru, že ze správního řádu nevyplývá povinnost doložit plnou moc s akceptační doložkou, která by byla vyhotovena na samostatné listině.
Nejvyšší správní soud ČR rozhodnutí krajského soudu potvrdil.
K dané situaci existovalo několik konfliktních judikátů, které v obdobných případech stanovovaly různé podmínky pro doložení zastoupení. Zvýšené formální nároky na zmocnění byly v předchozích rozhodnutích postaveny na předpokladu, že je povinností správního orgánu ověřit, zda vztah mezi zmocněncem a zmocnitelem skutečně vznikl, případně byly motivovány taktéž snahou zabránit obstrukčnímu jednání, jako je kupříkladu “schování“ zmocnění do jiného, rozsáhlého podání.
Dle Nejvyššího správního soudu ČR je povinností účastníka řízení doložit zastoupení pouze do té míry, aby zmocnění s jistotou určovalo konkrétního zmocněnce pro konkrétní řízení. Správní orgán nemá zjišťovat, zda daný vztah skutečně vznikl. Pokud účastník řízení označí za svého zmocněnce osobu, která neví, že je takto určena, tak důsledky z toho pramenící nese jen on sám.
Jinou situací je řízení v případech, kdy účastník řízení musí být zastoupen advokátem. Tam je vyžádání doložení plné moci s akceptační doložkou oprávněné, jelikož orgán kontroluje splnění podmínky zahájení a pokračování v řízení.
Nejvyšší správní soud ČR své rozhodnutí uzavřel takto: ,,Rozšířený senát tedy shrnuje, že písemná plná moc předkládaná účastníkem řízení k prokázání zmocnění k zastoupení podle § 33 odst. 1 správního řádu nemusí být vyhotovena na samostatné listině a nemusí být opatřena přijetím (akceptační doložkou) ze strany zmocněnce či podpisem zmocněnce. Pokud účastník řízení předloží plnou moc jako součást podání a bez podpisu zmocněnce, nemůže to samo o sobě založit pochybnosti správního orgánu o zastoupení a není to důvodem k tomu, aby účastníka řízení či jeho zmocněnce vyzval k odstranění vad plné moci.“
