Dne 12. září 2024 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích, kterým se zavádí nový typ právnické osoby poskytující veřejné kulturní služby. Zákon nabývá účinnosti ke dni 1. ledna 2025.
Veřejná kulturní instituce, v. k. i., je alternativou ke stávajícím příspěvkovým organizacím. Jedná se o právnickou osobu, jejímž účelem je přispívat k rozvoji kulturního života a kulturního dědictví společnosti. Její hlavní činností je poskytování kulturních služeb, může se jednat např. o hudební těleso, divadlo, galerii, muzeum, knihovnu apod.
Zřizovat veřejnou kulturní instituci může stát nebo jeden či více územních samosprávných celků (obcí či krajů), u instituce zřizované státem po předchozím souhlasu vlády. Funkci zřizovatele pak za stát vykonává příslušné ministerstvo. Financování veřejné kulturní instituce zajišťuje zřizovatel za podmínek stanovených schváleným finančním plánem, který zřizovateli navrhuje veřejná kulturní instituce. U veřejné kulturní instituce zřízené alespoň dvěma územními samosprávnými celky s ní může stát uzavřít veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace na její hlavní činnost. Nejvyšším orgánem veřejné kulturní instituce je správní rada, kterou jmenuje a odvolává zřizovatel, statutárním orgánem je ředitel volený správní radou a kontrolním orgánem je dozorčí rada jmenovaná zřizovatelem. Minimálně jedna třetina členů správní rady musí být jmenována na návrh osoby s nominačním právem (např. profesní sdružení či osoba působící v kultuře).
Veřejná kulturní instituce vytváří rezervní fond, sociální fond a fond reprodukce majetku, přičemž podmínky jejich použití a zdroje prostředků stanoví zákon. Kulturní památky, sbírky muzejní povahy, knihovní fondy apod. mohou či musí být prohlášeny za majetek chráněný. Veřejné kulturní instituce budou zapisovány do Rejstříku veřejných kulturních institucí, jehož správcem bude Ministerstvo kultury.
Příspěvková organizace poskytující kulturní služby může změnit právní formu na veřejnou kulturní instituci, a to rozhodnutím zřizovatele o změně právní formy, které je veřejnou listinou a jehož součástí je zřizovací listina veřejné kulturní instituce. U státní příspěvkové organizace je k tomu potřeba souhlas vlády. Za zřizovatele veřejné kulturní instituce je pak považován zřizovatel příspěvkové organizace, který o změně právní formy rozhodl.
Ministerstvo kultury zavedením veřejné kulturní instituce odpovídá na dlouholetou debatu o potřebách organizací v kultuře i na požadavky odborné veřejnosti. Hlavní nevýhodou příspěvkových organizací je nemožnost dlouhodobě finančně plánovat, jelikož jsou závislé na každoročním příspěvku od jednoho zřizovatele. Nová forma kulturní instituce mj. umožňuje dlouholeté finanční plánování z více zdrojů a snižuje tak existenční nejistotu instituce i jejích zaměstnanců. Také politické zásahy zřizovatele do činnosti instituce jsou pomocí správní rady výrazně omezeny a je vyloučeno, aby byl ředitel instituce zřizovatelem odvolán. S tím souvisí i možnost správní rady upravit si pravidla chodu dané instituce „na míru“, a to včetně záležitostí vedení a financování. Povinnost, aby alespoň třetina členů správní rady byla vybírána z kulturního prostředí, má zajistit co nejvyšší účast odborné veřejnosti na řízení instituce a jejím odborném směřování. Nový zákon tak slibuje institucím v kultuře větší svobodu a kontrolu nad svým životem.
